Netflix má zvláštní způsob, jakým uvádět na trh nové seriály. Místo toho, aby stejně jako televize uvolňoval z nových sérií jeden díl týdně, tak často vypustí do světa celou sérii. A tak se stane, co se musí stát. Fanoušci série zalezou na gauč, do postele nebo kamkoli, kde je pro příštích dvanáct hodin nebude nikdo rušit, a jako nějací maniaci sjedou celou sérii v jednom nebo maximálně dvou dnech. Toto chování je tak rozšířené, že se pro něj dokonce vžil i speciální název, binge watching.

Binge drinking znamená anglicky vypít velké množství alkoholu za velmi krátkou dobu, binge watching znamená provést to samé se seriálem. Stalo se tak například u fenoménu posledních let, seriálu Stranger Things. Tam to dokonce došlo tak daleko, že z celé situace si začala dělat legraci i sama společnost, když se pár dní po uvedení druhé řady objevil na Twitteru stanice vtip, že při sledování Stranger Things diváci „dělají Willa Byerse“, tedy hlavní postavu seriálu. To se údajně projevuje tak, že delší dobu zmizí, a když se objeví, jsou nevyspalí a pobledlí. Vzhledem k tomu, že většina z nás skutečně sjela dvanáct dílů najednou, není tento poznatek Netflixu tak daleko od pravdy.
 
Streamovací stanice tak skutečně mění chování svých diváků. Jsme daleko méně loajální. Zatímco generace našich rodičů má jeden nebo dva oblíbené seriály, které si v určitou dobu rituálně zapne, my se prostě čas od času rozhodneme „sjet se“ seriálem. Na jednu stranu je pravdou, že časově je to asi méně náročné, na druhou stranu, a všichni to uznáváme, to není zrovna nejzdravější. Strávit dvanáct a více hodin u televize opravdu není nejlepší nápad. Je ale pravdou, že Netflix o tomto našem zvyku ví, a změnil i formát seriálů. Místo hodinových epizod má mnoho z jeho vlastní produkce (The End of The F*cking World, On My Block a spousta dalších) formát krátkometrážních epizod, jaký známe třeba ze sitcomů. Tím se Netflix jednak ujišťuje, že své vlastní návyky přežijeme ve zdraví, a za druhé může nové řady vypouštět rychleji.