1.      Definice problému a cílů výzkumu – v prvé řadě nutné správně definovat základní problém, který je potřeba vyřešit. Po pečlivé definici problému je potřeba stanovit cíle výzkumu. Může jít o cíl poznávací, popisný, kauzální.

2.      Příprava plánu výzkumu – aby bylo možno plán sestavit, je třeba zvolit –

§  Zdroje dat – sekundární informace (již existují, jsou levnější), primární informace (shromažďují se za určitým účelem).

§  Metody výzkumu – pozorování (využití, kdy nejsou lidé ochotni nebo schopni poskytnout informace), dotazování (strukturovaná x nestrukturovaná, přímá x nepřímá), focus group (skupinově orientované dotazování – skupina zahrnuje 6 – 10 osob), experiment (pokouší se vysvětlit vztahy mezi příčinou a následkem), behaviorální výzkum.

§  Nástroje výzkumu – dotazník (soubor otázek, mohou být uzavřené nebo otevřené. Dle kontaktu rozlišujeme osobní, telefonické, elektronické nebo písemné), kvalitativní metody (nestrukturovaný způsob měření), technické zařízení (galvanometry, oční kamera, peoplemetry…).

§  Výběr vzorku respondentů – výběrová jednotka (ten kdo má být pozorován, přesná specifikace cílové populace), velikost výběrového souborů (kolik lidí má být pozorováno), tvorba výběrového souboru (jak by měli být respondenti vybíráni).

§  Kontaktní metody – způsob, jak bude výzkumný pracovník subjekty kontaktovat. Korespondenční kontakt, telefonické dotazování, osobní kontakt, online kontakt. Na závěr této etapy by měli pracovníci provádějící výzkum sumarizovat celý plán a napsat návrh, který obsahuje konkrétní cíle výzkumu a odhad nákladů na výzkum.

3.      Sběr informací – nejnákladnější fáze výzkumu a také nejnáchylnější na vznik chyb. Na jejich kvalitní práci, perfektní organizaci a odpovědném výkonu značně závisí úspěch celého projektu.

4.      Kontrola dat – po získání dat z terénu se odehrává kontrola dat, jejímž účelem je vyřadit ze souboru vyplněných dotazníků ty, které jsou zpracovány neúplně nebo neobstály při logické kontrole. Zkontrolované dotazníky pak přechází zpravidla na hromadné zpracování pomocí výpočetní techniky.

5.      Analýza informací – dalším krokem je sestavení údajů do tabulek, roztřízení a zjištění četnosti výskytu sledovaných veličin. Je třeba sestavit údaje do tabulek, roztřídit a zjistit četnost výskytu sledovaných veličin.

6.      Prezentace výsledků – smyslem prezentace je přesvědčivým způsobem zpřístupnit výsledky výzkumu zástupcům zadavatele výzkumu. Prezentace by měla obsahovat definici marketingového problému a toho, jak se s ním marketingový výzkum vypořádal, rámcový přehled použitých metod, ukázky hlavních údajů, hlavní souhrnné poznatky, vysvětlení, jak výsledky ovlivňují marketingová a prodejní rozhodnutí a činnost celého podniku, jasně formulovaný přínos pro další chod podniku.

7.      Rozhodnutí – na základě výsledků výzkumu mohou manažeři rozhodnout, jak s výsledky naloží a využijí jich k řešení vstupního problému.