I když je snad tento pojem zastaralý, používá se dodnes. Tato osoba je pro úřady, zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení osobou, jenž má nejen příjem z podnikání, ale tento příjem může být i z jiné samostatně výdělečné činnosti. O jakou činnost s příjmy se jedná? Mohou tobýt příjmy z výkonu nezávislého povolání, to znamená takové, které není živností a není ani podnikáním. To splňují například herci a hudebníci. Dále se zde řadí příjmy soudních znalců, tlumočníků, majitelů autorských práv. Podle platné legislativy je touto osobou ten, kdo vykonává samostatnou výdělečnou činnost nebo pracuje při výkonu samostatně výdělečné činnosti, má ukončenou povinnou školní docházku a dosáhl alespoň věku 15 let.
Výdělečná činnost se dělí na hlavní samostatně výdělečnou činnost a vedlejší samostatně výdělečnou činnost. Vedlejší je tehdy, pokud například osoba, která je samostatně výdělečné činná, není účastníkem nemocenského pojištění, v kalendářním roce měla zaměstnání, dále má nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, nebo má nárok na výplatu invalidního důchodu nebo starobního důchodu. Jako hlavní samostatně výdělečnou činnost je možné označit ty osoby, jejichž podnikání je považováno za hlavní činnost, neboť osoba není nikde zaměstnaná, a ani nedosahuježádnéhojiného příjmu, například invalidního důchodu.
Zákonnými znaky samostatné výdělečné činnosti jsou samostatnost, kdy OSVČ rozhoduje o své činnosti nejen samostatně, ale také si ji sama organizuje. Takže zde nejsou pokyny a příkazy nadřízených osob. Dalším znakem je soustavnost, tedy není to činnost jednorázová a popřípadě nahodilá, ale může být činností, která je vykonávána sezónně. Dále je tato činnost vykonávaná vlastním jménem a samozřejmě na vlastní odpovědnost. Posledním znakem je účel této činnosti, tedy dosažení zisku. Zde ani tak nerozhoduje, zda bylo nebo bude zisku skutečně dosaženo. Tady stačí, že je takový úmysl.